Syn.: Braya calycina Wedd., Brayopsis argentea Gilg et Muschl., Brayopsis weberbaueri Gilg et Muschl., Draba calycina Desv., Englerocharis calycina (Desv.) Baehni et J. F. Macbr., Englerocharis weberbaueri (Gilg et Muschl.) Baehni et J. F. Macbr., Hesperis calycina (Desv.) Kuntze, Sisymbrium calycinum (Desv.) Wedd.
Čeleď: Brassicaceae – brukvovité
Rozšíření: Jihoamerický druh, vyskytuje se v andské oblasti Peru, Bolívie a severozápadní Argentiny.
Ekologie: Roste na vysokohorských trávnících i v řídkých křovinách, na kamenitých a skalnatých svazích, ve vegetačních formacích páramo a puna, v nadmořských výškách od 3500 až do 4900 m. Kvete od prosince do března.
Popis: Drobná vytrvalá bylina, trsnatá. Listy vyrůstají v přízemní růžici, jsou řapíkaté, čárkovité, kopinaté až obkopinaté, 5–15(–24) mm dlouhé a 1–3,4(–4,8) mm široké, celokrajné nebo vzácně i nepatrně zubaté, špičaté nebo tupé, lysé nebo jen řídce brvité. Květní stopky jsou v době plodu až 42 mm dlouhé, kališní lístky jsou podlouhlé, zhruba stejně dlouhé jako lístky korunní, anebo mohou být i zřetelně kratší než korunní lístky (takové rostliny bývaly dříve řazeny k samostatnému druhu Brayopsis weberbaueri), ty jsou obkopinaté až obvejčité, až 4,4 mm dlouhé, bělavé až bílé. Plody jsou elipsoidní šešule, 7–15 mm dlouhé.
Poznámka: K rodu Brayopsis je v současnosti započítáváno 10 druhů (POWO 2023), všechny pocházejí z jihoamerických And – od Kolumbie až po severozápadní Argentinu.
Fotografoval Mário Duchoň, dne 29. 1. 2023 (Peru, Parque nacional Huascarán).