CALAMAGROSTIS EPIGEJOS (L.) Roth – třtina křovištní / smlz kroviskový

Syn.: Arundo epigejos L., Arundo calamagrostis M. Bieb., Agrostis epigeios (DC.) Raspail, Athernotus epigeios (L.) Dulac, Calamagrostis epigea St.-Lag.
České mená: milava křovištní (Presl 1846), třtina křovištní (Opiz 1852, Čelakovský 1879, Dostál 1950, Kubát 2002)
Slovenské mená: smlz kroviskový (Dostál 1950, Marhold et Hindák 1998)
Čeľaď: Poaceae – lipnicovité

Calamagrostis epigejos

Calamagrostis epigejos

Rozšírenie: Európa, severná Asia – od Anglicka až po Japonsko. Sekundárne tiež Severná Amerika a južná Afrika. Celé územie SR a ČR.

Ekológia: Riedke lesy, rúbaniská, polomy, ruderálne plochy, zanedbané pasienky. Rastie na rozličných substrátoch. Na lúkach a pasienkoch sa správa invázne a potláča pestré lúčne spoločenstvá. Ekologicky plastický druh.

Opis: Trváca šedozelená trsnatá tráva. Podzemky plazivé silné s dlhými výhonkami. Steblá sú tuhé, vzpriamené, 80–150 cm vysoké, s 2–4 kolienkami, pod metlinou drsné. Listové pošvy sú drsné, dolné chlpaté, jazýček 2– 4 mm, špicatý, listové čepele 5–15 mm široké, ploché alebo slabo zvinuté, na líci drsné. Metlina 15–30 × 5–10 cm, hustá, vetvičky až 10 cm dlhé, tuhé, drsné. Klásky 4–10 mm, krátko stopkaté, klbôčkovito nakopené, striebristo šedé až hnedé, plevy rovnako veľké, kopijovité, 5–8 mm, na konci špicaté. Plevica trojžilová, priesvitná a hladká, dvojklaná siahajúca najviac do 2/3 plevy, osť je krátka, o málo dlhšia ako plevica, nasadená v polovici chrbta plevice alebo o niečo vyššie. Plievočka dosahuje 2/3 dĺžky plevice chlpy bazálneho venčeka dĺžky pliev, tyčinky žlté až oranžovo hnedé. Plod je obilka sivohnedej farby.

Ohrozenie a ochrana: V Írsku je zákonom chráneným druhom.

Poznámka: Rastliny obsahujú vysoký podiel kremíka.

Calamagrostis epigejos

Foto: 17. 8. 2006 (Slovensko, Jastrabie pri Michalovciach).