Syn.: Tithymalus piscatorius (Aiton) Haw.
Čeleď: Euphorbiaceae – pryšcovité
Rozšíření: Endemit Madeiry. Těžiště výskytu je především na hlavním ostrově Madeira, dále roste na ostrově Porto Santo a na neobydlených ostrůvcích Desertas.
Ekologie: Jedna z dominant vegetace na kamenitých svazích s mělkou skeletovitou půdou, především v oblastech od hladiny moře přibližně do nadmořské výšky 300(–500) m. Na hlavním ostrově provází zejména nižší partie jeho jižní poloviny a vyhýbá se nejvlhčím částem ostrova porostlým vavřínovými lesy. Je zřejmé, že porosty tohoto pryšce musely před počátkem osidlování tvořit velmi rozsáhlé plochy – dnes je právě na stanovištích této vegetace převážná většina madeirských sídel, včetně hlavního města Funchal.
Popis: Bohatě větvený keř vysoký až téměř 2 m, často kulovitého tvaru. Listy jsou soustředěny na koncích větviček, jsou střídavé, přisedlé, čárkovitě kopinaté nebo i obkopinaté, 2,5–7 cm dlouhé a 0,3–1 cm široké, šedozelené, na okraji žloutnoucí, na vrcholu víceméně špičaté, alespoň zčásti v létě opadávající. Květy tvoří lichookolíky s 5–6 paprsky; nektariové žlázky jsou mělce vykrojené, poloměsíčité, žlutozelené až tmavočervené. Tobolky jsou kulovité, hladké, za zralosti načervenalé.
Poznámka: Euphorbia piscatoria patří do skupiny makaronéských, habituálně podobných keřových pryšců. Na Azorech, Madeiře a Kapverdách roste po jednom takovém druhu – na Azorech Euphorbia stygiana, na Kapverdách Euphorbia tuckeyana; jeden další druh – Euphorbia desfoliata – se vyskytuje na jednom z malých neobydlených ostrovů skupiny Selvagem, která leží asi na půli cestě mezi Madeirou a Kanárskými ostrovy. Naproti tomu na Kanárských ostrovech proběhla tzv. radiační speciace a dnes je zde rozlišováno asi 8–10 druhů.
Fotografovali Ladislav Hoskovec, dne 27. 6. 2005 (Portugalsko, Madeira, okolí Funchalu); Vít Grulich, dne 19. 4. 2018 (Španělsko, Barcelona, El Jardí Botànic de Barcelona).