Syn.: Lamiopsis purpurea (L.) Opiz
Česká jména: hluchavka krvavá (Presl 1819), jasnota krvavá (Presl 1846), hluchavinka brunatá (Opiz 1852), hluchavka nachová (Čelakovský 1879, Dostál 1950, Kubát 2002)
Slovenská jména: hluchavka purpurová (Dostál 1950, Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Lamiaceae – hluchavkovité
Rozšíření: Téměř celá Evropě, roste i za polárním kruhem a na Islandu, chybí na jihu Apeninského a Pyrenejského poloostrova a na Sicílii. Směrem na východ se areál zmenšuje, Ural přestupuje ojediněle. Izolovaně se vyskytuje v severní Africe, v Malé Asii a na Kavkaze roste nespojitě. Byla zavlečena do Makaronésie (Azorské i Kanárské ostrovy) a Ameriky (značná část Severní Ameriky, také v Argentině v provinciích Buenos Aires, La Pampa, Tierra del Fuego).
Ekologie: Roste v zahradách, na trávnících, na polích, na rumištích a jiných místech ovlivněných člověkem. Hojná, někdy jako plevel, zvláště v pařeništích. Kvete od května do září, v teplých zimách v zásadě po celý rok.
Popis: Jednoletá nebo dvouletá bylina s kořenujícími výběžky, lodyhy jsou vystoupavé, větvené, dlouhé 10–30 cm, často fialově naběhlé. Listy jsou řapíkaté, vstřícné, čepel je vejčitého nebo trojúhelníkovitě vejčitého tvaru, tupá nebo zašpičatělá, vroubkovaná. Podpůrné listeny jsou podobné listům, delší než široké, řapíkaté, často nafialovělé. Lichopřesleny, pod vrcholem nápadně sblížené, tvoří 6–10 přisedlých květů. Kalich je pěticípý, pravidelný, koruna je dvoupyská, s rovnou korunní trubkou. Dolní pysk je zdánlivě jednolaločný, postranní laloky jsou přeměněny v krátké niťovité úkrojky. Barva květů je růžově purpurová, vzácně bílá, s fialovými chlupatými prašníky. Plodem je tvrdka.
Využití: V minulosti se prý používala k zahánění molů (dle Presla).
Fotografováno dne 6. 4. 2008 (Česko, Praha-Krč).