PETASITES HYBRIDUS (L.) Gaertn., Meyer et Scherb. – devětsil lékařský / deväťsil lekársky

Syn.: Tussilago hybrida L., Tussilago petasites L., Petasites officinalis Moench, Petasites vulgaris Desf., Cineraria hybrida Bernh., Cineraria petasites (L.) Bernh.
Česká jména: podběl obecný (Presl 1819), podběl lékařský (Opiz 1852), podběl obecný, devěsil, lopušice (Sloboda 1852), devětsil obecný (Čelakovský 1879)
Slovenská jména: deväťsil lekársky (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité

Petasites hybridus

Rozšíření: Střední, západní a jižní Evropa, zasahuje i do jižní Skandinávie, středního Ruska a na Kavkaz.

Ekologie: Roste na březích potoků a řek, v pásmu od podhůří do hor.

Petasites hybridus

Popis: Vytrvalá, výrazně aromatická rostlina s přímou lodyhou vysokou za květu 10–40 cm, za plodu 70–100 cm, červeně naběhlou. Přízemní listy jsou řapíkaté, srdčitě okrouhlé, až 80 cm velké, na okraji zubaté až laločnaté, na líci štětinaté, na rubu plstnaté, lodyžní listy jsou šupinovité. Červenavé květy vytvářejí složené květenství – hrozen úborů, zákrovy jsou válcovité až soudkovité. Plody jsou nažky s chmýrem.

Záměny: Na rozdíl od příbuzného druhu devětsilu bílého (Petasites albus) jsou (mimo jiné barvy květů) řapíky listů vynikle žebernaté, duté, na lícní straně křídlatě žlábkovité.

Využití: Ve středověku se devětsil stal hlavním prostředkem proti moru, v současnosti se kořen ve veterinární praxi přikládá na rány, v lidovém léčitelství se devětsilu používá především při onemocnění dýchacích cest.

Poznámka: Rodové jméno „petasites“ vzniklo ze slova „petasos“ = sluneční klobouk, pro své veliké listy.

Petasites hybridusPetasites hybridus
Petasites hybridus

Fotografováno dne 17. 4. 2006 (Česko, Čechy, Líšná, Ve Smrčinách).