Syn.: Clinopodium hortense (L.) Kuntze, Clinopodium pachyphyllum (K. Koch) Kuntze, Satureja altaica Boriss., Satureja brachiata Stokes, Satureja filicaulis Schott ex Boiss., Satureja laxiflora subsp. zuvandica (D. A. Kapan.) D. A. Kapan., Satureja litwinowii Schmalh. ex Lipsky, Satureja officinarum Crantz, Satureja pachyphylla K. Koch, Satureja zuvandica D. A. Kapan., Thymus cunila E. H. L. Krause
Česká jména: satureje (Hájek 1562, Huber 1596), čibr zahradní (Presl 1819), čabr obecný, čibr, čubr, satoryje, sartoryje (Presl 1846), čabr zahradní (Opiz 1852), čibr, saturej (Čelakovský 1879), saturejka zahradní (Dostál 1950, Kubát 2002)
Slovenská jména: šťubrík zahradní, šťúbrik, ščibrík, čabr, čibr, čubr (Reuss 1853), saturejka záhradná (Dostál 1950, Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Lamiaceae Martinov – hluchavkovité
Rozšíření: Původně rostla ve východním Středozemí a na Blízkém východě, ale již od starověku se pěstuje jako léčivka a koření. Již od středověku se pěstuje i ve střední Evropě (v ČR i na Slovensku), občas v teplých oblastech přechodně zplaňuje.
Ekologie: Přirozeným stanovištěm jsou výslunné kamenité svahy s mělkou skeletovitou půdou, na nichž roste nezapojená vegetace. Ve střední Evropě se chová jako dosti teplomilná rostlina.
Popis: Útlá, přímo větvená jednoletá aromatická bylina, dorůstající výšky obvykle do 30 cm. Listy jsou čárkovitě kopinaté, 1–2,5 cm dlouhé a 2–4 mm široké, krátce pýřité, na vrcholu zašpičatělé. Květenství tvoří klasovitě uspořádané lichopřesleny po 2–5 květech. Kalich je 3–4 mm dlouhý, zvonkovitý, nevýrazně dvoupyský; koruna je dvoupyská, 3–7 mm dlouhá, světle růžová nebo fialová, v ústí zpravidla s červenými tečkami, horní pysk je mělce vykrojený, dolní mělce trojlaločný, se zaoblenými laloky.
Využití: Saturejka je zejména ve Středozemí velmi oblíbené koření, např. v Bulharsku je podstatnou součástí směsi zvané čubrica. Jako koření se např. na jižní Moravě velmi pěstovala již v 18. a 19. století, v posledních desítiletích se zájem o ni opět oživuje. Příjemná jemná vůně a chuť saturejku předurčuje, aby byla používána do kořenicích směsí na pečené a rožněné maso, ale i do luštěnin a zelí (zmírňuje nadýmání). Účinnou složkou jsou zde silice.
Fotografováno 30. 7. a 6. 8. 2011 (Včelná, v kultuře).